Nedestruktivní testování (NDT) je zkušební a analytická technika používaná v průmyslu k hodnocení vlastností materiálu, konstrukční části, struktury nebo systému z hlediska charakteristických rozdílů nebo poruch svařování a nespojitosti, aniž by došlo k poškození původní části.

Objemové metody NDT kontroly jsou například rentgen či ultrazvuk

Kontrola pomocí rentgenového nebo gamma záření vyžaduje 3 klíčové komponenty: zdroj záření, zařízení či médium k záznamu obrazu a ochranu před ionizujícím zářením.

Mezi hlavní způsoby ochrany patří ochrana vzdáleností, časem a bariérou, která absorbuje záření v takovém rozsahu, že obsluha už není záření zasažena.

Kontrola pomocí ultrazvukových zařízení také vyžaduje 3 klíčové komponenty: ultrazvukový přístroj, vhodnou ultrazvukovou sondu a podle aplikace i vazební prostředek.

Hlavní rozdíl ultrazvukového vlnění od rentgenového je v jeho mechanické podstatě na rozdíl od elektromagnetické podstaty ionizujícího záření.

Povrchové metody NDT kontroly jsou například vizuální, penetrační či magnetická zkouška

Jedna z prvních metod, kterou je možné lehce a levně použít je penetrační zkouška. Zkoušený potvrch je třeba vyčistit, nanést penetrant, vývojku a po analýze zase vyčistit.

Doplňkem ke klasické penetrační zkoušce může být využití zdroje UV světla.

UV světlo díký své krstší vlnové délce dovoluje kontrastněji zvýraznit i drobné trhliny.

Kromě použití jiného zdroje světla se jedná o standardní penetrační zkoušku jako v předchozím případě.

Kontrola magnetickou zkouškou je možná na ferromagnetických materiálech. Je třeba použít magnet jako zdroj magnetického pole. Místa s největším gradientem pole jsou oblasti, kde je materiáln přerušen trhlinou. Vizualizace je možná pomocí aplikace přášku, suspenze a UV světla.